Instrukce pro autory

OBSAH

1.   ZAMĚŘENÍ ČASOPISU

2.   OBECNÉ POKYNY

3.   STRUKTURA RUKOPISU

4.   PŘÍPRAVA RUKOPISU - OBECNÉ ZÁSADY

5.   LITERATURA

5.1.   Obecný úvod

5.2.   Struktura a podoba citací

5.2.1.   Autoři

5.2.2.   Periodikum mající svazky

5.2.3.   Periodikum bez svazků

5.2.4.   Práce ruských autorů

5.2.5.   Článek v méně přístupném periodiku

5.2.6.   Knihy

5.2.7.   Přednášky/postery na konferencích

5.2.8.   Patenty a patentové přihlášky

5.2.9.   Dosud neuveřejněné práce, soukromá sdělení nebo nepublikované výsledky

5.2.10.   Diplomové a disertační práce, výzkumné zprávy

5.2.11.   Výpočetní programy, tabulky

5.2.12.   Firemní materiály

5.2.13.   Právní dokumenty, normy

5.2.14.   Vyhlášky, prováděcí předpisy, směrnice apod.

5.2.15.   Technické normy

5.2.16.   Internetové stránky

6.   SOUHRN

7.   TECHNICKÉ POKYNY

7.1.   Matematické rovnice

7.2.   Strukturní vzorce a schémata

7.3.   Tabulky

7.4.   Obrázky

7.5.   Zkratky

1. ZAMĚŘENÍ ČASOPISU

Chemické listy jsou odborným časopisem České společnosti chemické (ČSCH). Vycházejí měsíčně a uveřejňují recenzované příspěvky ze všech oborů chemie, včetně biochemie a technologií. Součástí časopisu je Bulletin českých společností chemických vycházející čtvrtletně.

Chemické listy publikují úvodníky, přehledné referáty, původní sdělení o laboratorních přístrojích a postupech, články věnované chemické nomenklatuře a terminologii, výuce chemie, aktuálním problémům chemického výzkumu a průmyslu, recenze knih, biografické články a zprávy z kongresů a sympozií.

Bulletin českých chemických společností se tradičně soustřeďuje na záležitosti členů ČSCH, drobné novinky ze světa chemie a techniky, osobní zprávy, recenze, informace o uskutečněných a plánovaných odborných akcích, aktuality, zábavné eseje a črty.

V každém čísle časopisu je vyhrazen prostor pro placenou inzerci.

Úvodníky kvalifikovaně a stručně komentují aktuální problémy vědy a techniky, ochrany životního prostředí, organizace vědecké a pedagogické práce, seznamují s vývojem informatiky, s ediční politikou časopisu, záležitostmi ČSCH a dalšími záměry. Úvodníky jsou obvykle redakční radou vyžádány a jejich rozsah je omezen na 2 strany rukopisu.

Přehledné referáty shrnují významné výsledky dosažené v dané tematice oboru a jejich teoretické či praktické důsledky a souvislosti. Klasické "rešeršní" referáty, které podávají úplný přehled o některém, zpravidla dosti úzkém oboru chemie či biochemie, nejsou vítány; preferovány jsou spíše informace o nových směrech vývoje zpravidla v posledních 5-10 letech. Vhodné jsou přehledné články širšího zaměření věnované aktuálním a mezioborovým tématům. Zejména u nových a významných oborů není na závadu, bylo-li téma již zpracováno v zahraniční literatuře, zvláště tehdy, když se autorovi podařilo uplatnit původní přístup k tématu. Přehledné referáty slouží především jako zdroj poučení pro ty, kdo jsou specializováni v jiných oborech než je předmět referátu, dále pedagogům a studentům. Proto je třeba zpracování oprostit od zbytečných podrobností; to platí také o nadměrném citování původní literatury, zejména tehdy, je.li možno některé citace nahradit odkazem na jiné souborné zpracování stejného tématu. Rozsah referátů je omezen na na 20 stran rukopisu v řádkování 2 včetně tabulek, obrázků a bibliografie. Vítány jsou příspěvky kratší.

Rozdělení delších referátů na dva či více článků není žádoucí. Při pochybách autora o vhodnosti tématu pro uveřejnění v časopise Chemické listy doporučuje redakce nabídnout referát nejprve zasláním osnovy s udáním přibližného stránkového rozsahu.

Původní sdělení o laboratorních přístrojích a postupech obsahuje stručný a výstižný popis navrženého přístroje nebo pracovní techniky, vždy doplněný pokusným ověřením na praktickém příkladě. Vzhledem k tomu, že tyto příspěvky jsou určeny především domácím čtenářům, mohou obsahovat i metodické poznatky (jako úpravy přístrojů, podrobněji rozpracované a ověřené analytické postupy), které nejsou principiálně nové, ale představují značné usnadnění práce, podobně jako zkušenosti s vlastním nebo komerčně nabízeným softwarem. Rozsah tohoto sdělení může být maximálně 10 stran rukopisu v řádkování 2 včetně tabulek, obrázků a bibliografie.

Nomenklaturní a terminologické články připravuje zpravidla příslušná nomenklaturní komise. I když obecně mají jen charakter doporučení, redakční rada je považuje pro Chemické listy za závazné.

Výuka chemie je rubrikou vytvářející prostor pro výměnu názorů, informací a zkušeností pedagogů s výukou chemie na středních odborných školách, gymnáziích či vysokých školách zejména chemického, přírodovědného a pedagogického zaměření.

Diskusní články jsou věnovány aktuálním problémům, diskusi o nesprávných nebo nedoložených tvrzeních, závěrech či hypotézách publikovaných v chemické literatuře a jiným důležitým otázkám.

Recenze knih hodnotí recenzované dílo z hlediska stavu literatury příslušného vědního oboru a zdůrazňuje jeho poslání a význam. Je vhodné čtenáře seznámit s obsahem díla (není však třeba jej podrobně přetiskovat), zhodnotit způsob podání, jeho klady a nedostatky, a vědecký či praktický přínos knihy . Recenze jsou zpravidla psány na výzvu redakce. Nevyžádané recenze se redakce nezavazuje publikovat.

Odborná setkání a zprávy o jejich průběhu jsou zveřejňovány především v Bulletinu českých chemických společností, v Chemických listech jen pokud jde o hodnocení akcí širšího významu.

Osobní zprávy připomínají životní jubilea předních domácích, popř. i zahraničních odborníků a hodnotí jejich dílo a osobnost.

2. OBECNÉ POKYNY

Chemické listy uveřejňují příspěvky v českém a slovenském jazyce. V angličtině se přijímají články, jejichž alespoň jeden autor je ze zahraničí. Jedná se o články převážně vyžádané, v Chemických listech uveřejňované spíše výjimečně.

Pokud si to však český autorský tým bude přát, je možno vedle české verze jejich práce, která bude standardně otištěna, uveřejnit na webu Chemických listů i verzi anglickou, a to formou attachmentu, přičemž obě verze dohromady budou formálně tvořit jednu publikaci a jeden záznam např. ve Web of Science. Anglická verze nebude mít průběžné číslování (viz detaily v oddíle 3, Struktura rukopisu) a povinně projde redakční jazykovou korekturou. Za jednu tiskovou stránku anglické verze účtujeme 2000,- Kč.

Rukopisy je třeba zaslat poštou ve vytištěné formě ve dvou vyhotoveních, a zároveň v elektronické formě e-mailem na adresu redakce:

Ing. R. Řápková
Novotného lávka 5
116 68 Praha 1
e-mail: chem.listy@csvts.cz

V průvodním dopise k zaslané práci prosím výslovně uveďte formulaci, že Váš příspěvek je určen výhradně pro Chemické listy a nebyl dosud nikde publikován ani zaslán k publikování, a že veškerý výzkum s prací spojený splňuje etické normy a je v souladu s platnými zákony České republiky.

Rukopis musí být opatřen plným jménem autora, názvem a poštovní adresou jeho pracoviště, a pokud existuje, i jeho e-mailovou adresou. Má-li příspěvek více autorů, je třeba vyznačit, kterému z nich má být zasílána korespondence. Pokud toto vyznačení chybí, redakce koresponduje s prvním z autorů. Redakce autorovi potvrdí příjem rukopisu, který však ani u odmítnuté práce nevrací.

Redakce si vyhrazuje právo odmítnout rukopisy nejen na základě jejich věcných nedostatků, ale i tehdy, nevyhovují.li těmto směrnicím či profilu časopisu.

Pokud redakce vrátí rukopis autorovi k přepracování a novou verzi autor odešle později než za 6 měsíců od data vrácení, bude práce pokládána za nový příspěvek (s nutností nové recenze apod.).

S ohledem na odlišné členění různých typů příspěvků uveřejňovaných v Chemických listech doporučuje redakce autorům, aby rozvržení rukopisů prováděli podle tematicky podobných prací, nedávno uveřejněných v časopise. Pečlivá příprava rukopisu urychlí jeho další redakční zpracování.

Autorovi se zasílají stránkové korektury. Ty slouží výhradně k opravám tiskových chyb, pečlivé kontrole vzorců a číselných údajů, nikoliv ke změnám textu. Korektury je nutné vrátit obratem, jinak redakce nemůže zaručit provedení oprav.

U článků, ke kterým má být připojeno poděkování grantové agentuře (agenturám), požadujeme od autorů děkovné ve výši 1700,- Kč za každý uvedený grant.

Redakce nabízí službu zrychleného publikování. Po úspěšně proběhlém recenzním a redakčním řízení vytiskneme příspěvek do 2 měsíců. Za tuto službu požadujeme poplatek 1000 Kč za každou tiskovou stranu.

3. STRUKTURA RUKOPISU

Členění, stav i forma rukopisu vychází z druhu, náplně a poslání článku a přihlíží k některým obecným zásadám a zvyklostem časopisu.

Přehledný referát má tyto části: název práce, jména autorů a adresy pracovišť, klíčová slova v češtině a angličtině, obsah (u kratších prací není nutný), vlastní text členěný do kapitol, závěr (příp. poděkování), citace literatury a anglický souhrn.

Původní sdělení o laboratorních přístrojích a postupech má následující členění: název, jména autorů a adresa jejich pracovišť, klíčová slova, úvod, experimentální část, výsledky a diskuse, závěr (příp. poděkování), citace literatury a anglický souhrn.

Ve výjimečných a zdůvodněných případech je možno každý z obou těchto typů příspěvků rozdělit na část určenou pro tištěnou verzi a na část doplňkovou, rozšiřující, určenou pro umístění pouze na webové stránce Chemických listů. Tento suplement nemá mít charakter samostatné práce. Webová verze bude shodná s tištěnou, ale bude navíc obsahovat i část doplňkovou.

Pokud autoři využijí možnost zveřejnění anglické verze v attachmentu na webu (viz oddíl 2, Obecné pokyny), bude v české verzi pod anglickým souhrnem uvedeno příslušné upozornění: English translation available in the on-line version. Kromě vlastního textu musí autoři převést do angličtiny i veškerý pomocný aparát, tj. např. adresy pracovišť, klíčová slova, legendy k obrázkům a schématům, popisy křivek v obrázcích, hlavičky tabulek apod.

Výuka chemie a diskuse. U příspěvků v těchto rubrikách, vzhledem k jejich rozdílnému charakteru a obsahu, se nevyžaduje jednotné členění.

Recenze, odborná setkání a osobní zprávy nemají svým rozsahem přesahovat 1 strojopisnou stránku. Po názvu následuje hladký text. Pod textem je uvedeno jméno autora (bez adresy pracoviště).

4. PŘÍPRAVA RUKOPISU - OBECNÉ ZÁSADY

Název by měl obsahovat informaci o účelu a výsledcích práce ve formě vhodné pro počítačové zpracování. Proto by všechna nefunkční slova měla být z názvu vynechána. Název nesmí obsahovat zkratky, vyjma zkratek konvenčně dohodnutých (viz oddíl 7.5). Účelné není ani zahrnování dlouhých systematických jmen např. chemických sloučenin, pokud nejsou zcela zásadní charakteristikou práce. Není vhodné zařazovat do nadpisu termíny teprve později definované v textu. Přiměřená délka názvu je do 10 slov.

Jména autorů a adresy jejich pracovišťse uvádějí v plném znění, včetně e-mailových adres. Jsou.li autoři z více pracovišť, provede se jejich přiřazení použitím písmenných horních indexů (např. Jaroslav Vocílkaa,aÚstav chemický...).

Klíčová slova se píší malými počátečními písmeny a oddělují se středníkem. Jejich počet je omezen na 8. Nedoporučují se zkratky a anglické termíny.

Obsah opatřený nadpisem je žádoucí u všech přehledných článků, nezbytný u rukopisů o rozsahu větším než 12 stran (včetně tabulek a obrázků).

Obsah zpravidla nemají příspěvky v rubrikách Laboratorní přístroje a postupy, Výuka chemie, Recenze a Zprávy. V obsahu jsou jednotlivé kapitoly označeny desetinným tříděním, max. dvoustupňově (tj. 3.1.1., nikoli 3.1.1.1., příklad viz Chem. Listy91, 23 (1997)).

Úvod má stručně vymezit cíl příspěvku, charakterizovat stav současného poznání v problematice, přístup k prezentaci literárních dat (u přehledných a diskusních článků) či k řešení problému (u původních příspěvků). V úvodu by měla být dána přednost citacím souborných zpracování tématu (pokud jsou k dispozici), základním a nejnovějším pracím. Nadbytek citací či snaha o vyčerpávající seznam publikovaných prací je nežádoucí.

Experimentální část (opatřenou nadpisem) mají příspěvky v rubrice Laboratorní přístroje a postupy. V ní je nezbytné popsat použité materiály, metody, postupy, resp. přístroje tak, aby čtenář mohl uvedená měření či pokusy reprodukovat. Operace, postupy, přístroje a látky již známé se však uvádějíjen odkazem. K vyloučení nežádoucích duplicit se společné reakční podmínky uvádějí jen jednou (příklad: Chem. Listy91, 48 (1997)). Případné členění experimentální části do kapitol by mělo být použito vždy, když usnadní čtenáři orientaci.

KapitolaVýsledky a diskuse je nezbytnou součástí příspěvků v rubrice Laboratorní přístroje a postupy. Obsahuje obvykle nejprve výčet dosažených výsledků (primárních dat, případně dat odvozených výpočtem) a závěry, které lze z těchto dat vyvodit, porovnání výsledků s literárními údaji, diskusi příčin případných rozdílů či rozporů apod. Při větším rozsahu je vhodné tuto část opatřit mezinadpisy. Ke čtivosti přispívá i prezentace výsledků ve formě tabulek, obrázků, použití rovnic, reakčních schémat apod. Duplicita dat (např. stejná veličina v tabulce a na obrázku) je nežádoucí.

Závěry jako samostatná kapitola mají smysl jen v tom případě, že informace v ní uvedené nejsou českou verzí anglického souhrnu práce (viz níže).

Seznam symbolů (fyzikálních veličin, zkratek chemických sloučenin a postupů, akronymů) je žádoucí u každého článku, který jich v textu, matematických rovnicích, schématech apod. obsahuje větší počet. Ufyzikálních veličin je nutné uvést jejich rozměr. Pro volbu fyzikálních nebo fyzikálně chemických symbolů je závazný IUPAC Manual of Symbols and Terminology for Physicochemical Quantities and Units (Pergamon Press, Oxford 1993). Zásadně se používají SI jednotky, jiné jednotky je nutné vysvětlit, pokud jejich definice není jasná. Zkratky se doporučují zejména tehdy, jsou-li běžně používány (NMR, IČ, Et, acac apod.). Tam, kde by mohlo dojít k dvojznačnosti (Me jako kov nebo methyl), musí být jasně definovány v textu či seznamu symbolů.

Případný suplement určený pouze pro webovou verzi práce může obsahovat např. další tabulky, obrázky, příp. citace literatury a další doplňující materiál a musí být uveden titulem Doplněk k práci (a následuje název práce). Na konci hlavní části práce (v tištěné verzi) musí být toto upozornění: „Internetová verze této práce obsahuje navíc doplňující část. Pro vyhledání plné verze článku včetně příslušného suplementu je třeba otevřít aktuální webovou stránku Chemických Listů.“

5. LITERATURA

Redaktoři se neustále musejí potýkat s tím, že autoři píší formálně nesprávné, příp. neúplné citace. Věnujte prosím správnému citování literatury pozornost, urychlíte tak odevzdání Vašeho rukopisu do tisku a ušetříte práci nejenom sobě, ale i nám.

5.1. Obecný úvod

Odkazy na literaturu se číslují v pořadí, v jakém přicházejí v textu práce, a jsou uváděny formou exponentu (bez závorek) v příslušném místě textu (včetně tabulek a obrázků). Seznam citací musí být uveden na zvláštním listu (listech) a napsán s řádkováním 2, nesmí se používat automatické číslování ani poznámka pod čarou. Zkratky časopisů se používají podle Chemical Abstract Service Source Index (viz http://cassi.cas.org/search.jsp), včetně transliterace jmen autorů, názvů knih atd. psaných jinak než latinkou (výjimky viz dále). Na minimum by měly být omezeny odkazy na nepřístupnou literaturu (interní výzkumné zprávy, firemní literaturu neperiodického charakteru), nepublikované práce, soukromá sdělení, přednášky, u nichž nebyl zveřejněn úplný text apod. Odkazy na těžko dostupné práce by měly být doplněny odkazem na Chemical Abstracts. Podobně je odkaz na referátový časopis vyžadován u jazykově obtížně dostupných prací (čínských, korejských, japonských apod.), případně i u patentů (viz dále). Počet citačních odkazů u přehledných článků by neměl přesáhnout 80, u Laboratorních přístrojů a postupů 40.

5.2. Struktura citací prací publikovaných v časopisech

5.2.1. Autoři

Uvádějí se příjmení autorů následovaná iniciálami s tečkou; má-li jeden autor více iniciál, je vhodné tyto iniciály oddělit tzv. tvrdou mezerou. Jednotliví autoři se oddělují čárkou, spojka "a" se nepoužívá, za posledním autorem se píše dvojtečka, např. :

Horack S. M., Kurill A. J.:

5.2.2. Periodikum mající svazky

Následuje název časopisu formou zkratek (viz Chemical Abstract Service Source Index, výjimky viz dále) a pak se bez oddělení čárkou uvede kurzívou číslo svazku, normálním písmem číslo první stránky práce a letopočet v závorce, a citace se vždy zakončuje tečkou:

Helv. Chim. Acta 73, 2263 (1990).

5.2.3. Periodikum bez svazků

Pokud časopis není členěn do svazků, uvádí se po názvu časopisu letopočet (kurzívou) a poté číslo první stránky práce:

Horack S. M., Kurill A. J.: Tetrahedron Lett. 1997, 27.

5.2.4. Práce autorů ze zemí neužívajících latinku

Je ponecháno na autorech rukopisu, zda jména citovaných ruskojazyčných autorů uvedou v české či anglické transliteraci (připouští se Zelinskaja V. Ja. i Zelinskaya V. Ya., Puškin Ju. A. i Pushkin Yu. A.). U citací podle ruského originálu doporučujeme transliteraci českou, u citací přejímaných z anglicky psaných prací pak anglickou. U autorů čínských, japonských apod. se připouští jen anglická transliterace. U zkratek časopisů je však nutno uvést formu užívanou v Chemical Abstracts, tj. správně např. Khim. Fiz., nikoliv Chim. Fiz., správně Zh. Obshch. Khim., nikoliv Ž. Obšč. Chim.

5.2.5. Článek v méně přístupném periodiku

Doplňuje se odkazem na Chemical Abstracts, odděleným středníkem:

Kameda N., Ando M., Igarashi R.: Nippon Kagaku Kaishi 6, 603 (1992); Chem. Abstr. 117, 89670 (1992).

5.2.6. Knihy

Název knihy je napsán vždy kurzívou. Na konci citace je název vydavatele, místo a rok vydání. Pokud kniha nemá editora a cituje se jako celek, použije se této formy:

Lowestein K. A.: Silicones. A Story of Research. Wiley, New York 1979.

Má-li kniha editora (editory) a cituje se jako celek, uvádějí se pouze jména editorů (jména autorů jednotlivých příspěvků se ignorují):

James K., Petera P. (Eds): Light Scattering. Random House Ltd., Washington 1991.

Jde-li o citaci jednoho z příspěvků (kapitol), použije se této formy:

Guterr G., v knize: Catalytic Hydrogenation (Reddorf K., Bitter S., ed.), sv. II, kap. 7. Elsevier, Amsterdam 1985.

Pokud se jedná o jednotlivou konkrétní informaci (údaj, tabulku apod.), použije se číslo stránky:

Cram D. J., Hammond G. S.: Organic Chemistry, str. 543. McGraw-Hill Book Company, druhé vydání, New York 1964.

5.2.7. Přednášky/postery na konferencích

Vždy musí být uveden plný název konference (kongresu, sympozia) v originálním jazyce, místo konání a datum, příp. termínové rozpětí (to vše kurzívou). Pokud byl vydán sborník (Proceedings, Book of Abstracts), je třeba citovat v závorce jeho editory, dále příp. svazek, a vždy stránku. Údaje o vydavateli, místě vydání, případně o typu příspěvku nemusí být uvedeny, pokud byl publikován jen abstrakt a nikoliv plný text, ale je to vítáno:

Corning D. R.: 10th Annual IUPAC Congress: Structure of Polymers, Prague, 31 Aug. - 4 Sept. 1998, Book of Abstracts (Dana J. F., ed.), str. 137 (resp. Poster no., Plenary Lecture apod.).

Bennito R., Saquala S.: Sulfur Chemistry. Proc. 7th Eur. Meeting, Alma Ata, 7-15 June 1992 (Zaramayev S. A., ed.), A62. SIAS, Alma Ata 1993.

U některých sborníků, zejména z domácích konferencí, může být problém nalézt jméno editora. Někdy jej může suplovat předseda redakční rady, odborný garant konference apod. Pokud skutečně nelze ve sborníku editora identifikovat, je třeba tuto skutečnost uvést do závorky tam, kam se jeho jméno obvykle píše, tj. např.:

Novák V.: Konference Makrotest, Pardubice, 11.-14. června 1973, Sborník přednášek, díl I (bez editora), str. 3. Výzkumný ústav syntetických pryskyřic a laků v Pardubicích, Dům techniky ČVTS v Pardubicích, 1973.

Nebyl-li vydán sborník ani abstrakta konference, pak lze citovat jen výjimečně, ve zdůvodněných případech, a to takto:

Bihas A. A.: předneseno na 7th Int. Conf. Organomet. Chem., Paris, 7th February 1995.

Pokud byl ve sborníku uveřejněn plný text příspěvku, pak je třeba jej citovat jako knihu, tj. včetně vydavatele, místa a letopočtu vydání:

Corning D. R.:Proceedings of 10th Annual IUPAC Congress: Structure of Polymers (Dana J. F., ed.), str. 556. Huethig, Heidelberg 1993.

5.2.8. Patenty a patentové přihlášky

Pro citaci patentů a patentových přihlášek je třeba uvést jména původců, dále zkratku určující kde byl patent přihlášen a číslo patentu či přihlášky. Redakce doporučuje uvést i název přihlašovatele v závorce po jménech původců. V závorce na konci citace je možno uvést rok zveřejnění, příslušný odkaz na Chemical Abstracts nebo na patentovou třídu, ale není to povinné:

Fuchikamiu T., Ubukata Y.: PCT Int. Appl. WO 91 09674.

Kusano M., Ishii M. (Kuraray Co.): EP 731 111 (C08F8/ 00).

5.2.9. Dosud neuveřejněné práce, soukromá sdělení nebo nepublikované výsledky

Tyto prameny by měly být citovány pouze výjimečně, ve zdůvodněných případech. Je třeba rozlišovat, v jaké fázi publikačního procesu se práce nachází, tj. např.

Novák F.: Chem. Listy, odesláno / přijato / v tisku.

Dvořák O.: soukromé sdělení.

Nový S.: nepublikované výsledky.

5.2.10. Diplomové a disertační práce, výzkumné zprávy

Tian M.: Dissertation. University of Texas at Austin, Austin, USA, 1994.

Točík Z.: Diplomová práce. Univerzita Karlova, Praha 1968.

Kvasina F.: Kandidátská dizertační práce. Univerzita Karlova, Praha 1997.

Kvasina F.: Výzkumná zpráva č. 335/97. Univerzita Karlova, Praha 1997.

5.2.11. Výpočetní programy, tabulky

Je.li znám autor, pak se cituje takto:

Nardelli M.: PARST. System of Computer Routines for Calculating Molecular Parameters from the Results of Crystal Structure. University of Parma, Parma 1991.

Je.li znám pouze editor, pak takto:

PARST. System of Computer Routines for Calculating Molecular Parameters from the Results of Crystal Structure(Nardelli M., ed.). University of Parma, Parma 1991.

Není.li znám editor nebo je.li tým editorů:

PARST. System of Computer Routines for Calculating Molecular Parameters from the Results of Crystal Structure. University of Parma, Parma 1991.

International Tables for X-Ray Crystallography, Vol. IV. Kynoch Press, Birmingham 1974.

5.2.12. Firemní materiály

Jejich citování by mělo zůstat ojedinělé. V případě katalogů se cituje takto:

Aldrich: Katalog čistých chemikálií 1999-2000 (Česká republika), str. 1940.

Fluka, Riedel-de Haen: Laboratorní chemikálie a analytická činidla 1999/2000 (Česká republika), str. 57.

Někdy je vhodné přidat i odkaz na internetovou adresu, doplněnou datem stažení, např.:

https://www.sigma-aldrich.com, staženo 3. září 1999.

U aplikačních a výrobkových informací se používá formulace:

Spolana a.s.: Aplikace lineárních alfaolefinů NERATEN: Finální úprava přísad do polymerů a gumárenských směsí. Spolana, Neratovice 1998.

OSi Specialties Inc.: Silanes for Waterborne Systems (Data Sheets). OSi Specialties, Endicott 1995.

Basel Ges.: firemní katalog "Dehtová barviva", 1993.

I zde je vhodné uvést internetovou adresu, např.:

Spolana a.s:. Neraten - Linear Alpha Olefins: Neraten 30+ (Aug. 1998). Spolana, Neratovice 1998. http://www. spolana.cz, staženo 7. října 1998.

5.2.13. Právní dokumenty, normy

Vždy uvádět název zákona, např.:

Zákon č. 309/1992 Sb.o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami(zákon o ovzduší), (např. §28, odst. 1a). Sbírka zákonů1992, částka 57, str. 1343.

5.2.14. Vyhlášky, prováděcí předpisy, směrnice apod.

U.S. Environmental Protection Agency: Construction Quality Assurance for Hazardous Waste Disposal, EPA-530-SW-85-021 (U.S. EPA 1986).

5.2.15. Technické normy

Vždy musí být uveden název normy (číslo nestačí):

ISO Standard 8192-84: Water quality: Test for inhibition of oxygen consumption.

ČSN ISO 5724-1: Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření -Část 1:Obecné zásady a definice(leden 1997).

DIN 38 414, Teil 4: Schlamm und Sedimente (Gruppe S)(1984).

OECD Guidelines for Testing of Chemicals(Paris)1992, 15.

5.2.16. Internetové stránky

Adresu internetové stránky (URL) lze uvést také zcela samostatně. Vzhledem k tomu, že obsah internetových stránek se může průběžně měnit, je třeba v citaci uvést, kdy byla dotyčná informace stažena, jak již bylo uvedeno např. v bodě 5.2.12. Příklad: http://www.chem.agilent.com, staženo 2. 9. 2015. V některých případech je možno před adresou uvést i jméno autora (autorů), neuvádějte však žádné další informace.

6. SOUHRNY

Nezbytnou součástí každého přehledného referátu i článku v rubrice Laboratorní přístroje a postupy (LPP) je souhrn, který je nutné dodat v české i anglické verzi. Věnujte přípravě obou verzí maximální péči – může zvýšit citovanost vaší práce. Otištěna bude pouze anglická verze (na konci článku). Začíná jmény autorů (např. M. Ritz and K. Slavinská), následuje (v závorkách) název instituce a její zjednodušená adresa (v anglické verzi např. Department of Analytical Chemistry and Material Testing, Technical University, Ostrava), a pak název příspěvku (v anglické verzi např. Application of FTIR and Multicomponent Partial Least-Squares Methods....). Rozsah dalšího textu souhrnu se řídí délkou vlastního příspěvku. Zkratky, citace literatury, tabulky, obrázky a odkazy na text jsou vyloučeny.

7. TECHNICKÉ POKYNY

Rukopis musí být vytištěn na laserové nebo inkoustové tiskárně v kvalitě nejméně 300 dpi, s řádkováním 2, velikost písma 12 b a šíří okrajů 3 cm, v jednom sloupci, se zarovnáním textu jen na levé straně, na dobrém papíru formátu A4. Stránky rukopisu musí být číslovány (včetně literatury, tabulek, obrázků, textů k obrázkům, strukturních vzorců, které musí být na zvláštních listech). Pečlivá příprava rukopisu urychlí jeho další zpracování.

Redakce vítá, pokud je s konečnou verzí rukopisu (po recenzi a redakční úpravě) zaslán i text příspěvku e-mailem nebo na CD [označeném jménem prvního autora, názvem(.y) souboru(.ů), jménem a číslem verze použitého programu]. Pro další zpracování jsou vhodné soubory ve formátu textového editoru MS Word, nebo ve formátu RTF. V textu lze používat obvyklým způsobem zvýraznění textu, horní a dolní index, kurzívu atd.

V souladu s úpravou užívanou časopisem je nutné volit i druh písma (kurzívu a tučné písmo, nikdy však speciální fonty - široké, vysoké, polotučné apod., proložené psaní), tj. vždy standardní typ. Grafická úprava je záležitostí vlastní sazby. V tabulkách se nepřipouští použití grafiky (rámečky). Žádoucí je i dodržování typografických pravidel: po větné čárce a tečce musí být vždy mezera, text uvnitř závorek pokračuje bez mezery, apod. Důsledně rozlišujte pomlčku a spojovník. Pomlčka (jakožto větná interpunkce) musí být oddělena dvěma mezerami, např.: "Tento postup - třebaže autoři, kteří jej používali, doporučují jiný - se osvědčil.". Naproti tomu spojovník se vkládá mezi slova bez mezer: fyzikálně-chemický, Joliot-Curie, 1-chlornaftalen, apod. V posledním případě, kdy je spojovník na začátku chemického názvu, se doporučuje použít tzv. tvrdý (neoddělitelný) spojovník, který lze vytvořit např. ve Wordu a který zabrání tomu, aby se lokant (číslovka) ocitl na konci řádku a zbytek názvu na dalším řádku.

Obrázky, chemické vzorce a schémata nesmí být součástí textu, ale musí být dodány separátně, jako zvláštní soubory.

7.1 Matematické rovnice

Jednoduché výrazy je vhodné psát v řádku za použití šikmých zlomkových čar. Při psaní složitějších matematických vzorců a rovnic je nutné pečlivě umístit indexy, exponenty a modifikující značky, zřetelně vyznačit rozdíl mezi velkými a malými písmeny, normálním písmem a kurzívou, správně a zřetelně napsat písmena jiných abeced a rozlišit nejednoznačné symboly - písmeno l od číslice 1 a písmeno O od nuly 0 -  vzhledem k tomu, že matematické výrazy, resp. rovnice jsou znovu přesazovány v sazebním programu.

7.2 Strukturní vzorce a schémata

Strukturní vzorce a schémata použitá v práci je potřeba odevzdat spolu s rukopisem, ale na zvláštním listu (listech) pro případné skenování. Vzorce a schemata nesmí být umístěna do textu příspěvku. Redakce vítá, jsou-li zaslány také v elektronické podobě ve formátu použitého editoru (viz níže). Umístění vzorců či schémat v rukopise označte prázdným místem a titulkem. Vzorce jsou číslovány římskými čísly v kurzívě, nebo označeny názvem. Pokud je číslo uvedeno za plným názvem sloučeniny, je umístěno v závorce. Vzorce jsou číslovány průběžně podle toho, jak se vyskytnou v textu.

Struktury téhož skeletu je nutno shrnout do jednoho vzorce a označit indexovanými symboly R1, R2, R3, atd. (R1= substituent atd.). Takto odvozené struktury můžeme označit pomocí malých písmen (XXa,XXb,XXc, apod.). Je žádoucí, aby vzorce pro jednosloupcovou sazbu nepřesáhly 8 cm na šířku. Vzorce a schémata pak mohou mít maximálně 16 cm pro sazbu přes oba sloupce. Výjimečně je možno použít na vzorce celou stranu 168 ´ 235 mm na šířku či na délku.

Autoři, kteří kreslí vzorce v programech ChemDraw, ChemSketch či ISIS Draw zašlou příslušné soubory odděleně od textového souboru. Jiné programy jsou redakcí jen obtížně zpracovatelné. Při použití ChemDraw použijte nastavení ACS z nabídky "File - Apply document settings from". U ChemSketch použijte nastavení "Properties - JOC Style (1996)". V ISIS Draw použijte nastavení "Options-Read Journal or Custom Settings" a zvolte "JACS.cfg".

7.3 Tabulky

Tabulky se označují římskými číslicemi. Každá tabulka je opatřena názvem, který vystihuje vzájemné vztahy uvedených veličin a definuje i společné podmínky, za kterých byly údaje získány (např. reakční podmínky u příprav sloučenin, kinetických měření apod.). V tabulkách se nepřipouští použití grafiky (rámečky). Všechny tabulky se píší na zvláštní list, musí být přehledné, jasně a logicky uspořádané, s minimálním počtem sloupců. Je vhodné je uvést všude tam, kde zajistí efektivnější prezentaci údajů. Jejich umístění je vhodné naznačit v textu. Mimo nadpis může tabulka mít vysvětlivky týkající se souboru či jen jednotlivých parametrů, resp. hodnot. Ty se uvádějí pod tabulkou a označují se malým písmenem v podobě indexu (např.k(rel)a, 0,235b). Píší se plynule v řádku a oddělují čárkou či středníkem.

7.4 Obrázky

Obrázky se číslují arabskými číslicemi. Každý obrázek musí být opatřen legendou, která jej činí jednoznačně srozumitelným (tj. bez nutnosti hledat nezbytné informace v textu). Vlastní legenda se skládá z výstižného popisu uvedených závislostí, významu použitých symbolů a podmínek, za jakých byly údaje získány. Obrázky se používají tehdy, má-li být vyjádřena závislost či situace, kterou nelze v textu jednoduše popsat. Přitom by však měl být počet obrázků co nejmenší (je např. zbytečné znázorňovat obrázkem, že experimentálně nalezené body leží na přímce, nebo dokazovat obrázkem chromatogramu, že látka je jednotná). Obrázky či fotografie běžných aparatur jsou zbytečné.

Obrázky se dodávají na zvláštních listech v podobě umožňující jejich skenování v maximální šíři 20 cm. Současně je lze dodat na magnetickém médiu v nějakém rozšířeném standardním formátu, např. TIF, CDR, EPS, PCX, GEM, PLT (v případě, že součástí obrázku je písmo, které není převedeno na křivku, je vhodnější přihrát i použitý font). Obrázky musí být ve zvláštním souboru, odděleně od textu (v něm bude pouze písemný odkaz na obrázek). V popisu obrázku je nutné pečlivě rozlišit velká a malá písmena, exponenty, indexy, písmena jiných abeced, atd.

Vzhledem k častým chybám v provedení obrázků žádá redakce autory, aby se řídili následujícími pravidly:

Grafy slouží k zobrazení závislostí sledovaných veličin, a ne k přesnému odečítání číselných hodnot, proto je zbytečné uvádět na osách husté kótování a početné číselné značení. Obvykle postačí na osách 5 kót a 3 číselné hodnoty. Výjimku tvoří nomogramy, ve kterých je možné použít sítě. Závislosti v grafu musí pokud možno vyplňovat celou plochu obrázku, která je vždy vymezena rámečkem.

Doporučená šíře obrázku je 8 cm včetně popisu kót, což odpovídá šíři stránkového sloupce (šíře základny je pak 6-7 cm). Kóty jsou provedeny na všech stranách rámečku a směřují dovnitř obrázku (nepřesahují rámeček). Křivky se rýsují silněji než rámečky a plnou čarou. Jejich tloušťka by měla být do 0,5 mm pro obrázky se základnou 6-7 cm. V případě, že je obrázek dodán s jinou šíří základny, musí se počítat s úměrnou změnou popisu , případně i silou čar. Pokud je pro přehlednost obrázku nutná větší šíře než 6-7 cm, je doporučena šíře základny cca 12 cm, s dodržením ostatních pravidel.

Je.li v jednom obrázku více křivek, lze je rozlišit kurzívními arabskými číslicemi ve vzestupném či sestupném pořadí. V odůvodněných případech (zejména tehdy, když se křivky překrývají) je možné číselné značení doplnit odlišným grafickým provedením (v pořadí čar plná, přerušovaná, tečkovaná a čerchovaná). Používat barevné rozlišení čar je nepřípustné.

Grafy musí mít označenu osu souřadnic a pořadnic příslušným symbolem veličiny, odděleným čárkou od jejího rozměru. Symboly veličin jsou vždy umístěny mezi poslední dvě číselné hodnoty. Pokud je rozměr složen z několika jednotek, oddělují se tečkou. Zlomek se vždy převádí na součin s dělitelem v záporné mocnině (např.k, l.mol.min-1). Delší rozměry je lépe uvést v legendě k obrázku. Slovní popis os a popis podél osy pořadnic (tj. kolmo na osu x) je nepřípustný.

Při vyznačení experimentálních bodů mají přednost tvary v následujícím pořadí: plné a prázdné kolečko, resp. čtverec, kosočtverec či trojúhelník, ×, +. Pokud má být spolu s výsledky vyznačena i chyba měření, učiní se tak úsečkami příslušné délky, vedenými symetricky z experimentálního bodu rovnoběžně s osou y nebo x.

Při větším počtu grafů je nutné dodržet jednotný rozměr a vzhled (stejnou výšku a sílu popisu, sílu čar, kót apod.), při dodání na disketě i jednotné grafické zpracování. Všechny obrázky by měly mít pokud možno čtvercový nebo čtverci se blížící tvar.

Grafy obsahující jen lineární závislosti, snadno popsatelné v textu slovně či jednoduchou matematickou rovnicí, nejsou přijímány. Nevhodné je do obrázků vpisovat text (např. reakční podmínky, za kterých byla závislost získána), vysvětlení experimentálních bodů, strukturní vzorce či číselné údaje. Ty patří do legendy k obrázku.

U výpisu z měřicích zařízení je u článků v češtině nezbytný rovněž český popis (ponechat původní, zpravidla anglický popis se nepřipouští).

Pro výplň sloupcových a podobných grafů se doporučuje použití stupňů šedi. Není přípustné barevné rozlišení.

Těmito pokyny se redakce snaží o další zkvalitnění vzhledu časopisu a v nemenší míře i o urychlení technické přípravy rukopisu k tisku.

7.5  Zkratky

U následujících zkratek není nutné uvádět v textu vysvětlení:

AAS  atomová absorpční spektrometrie

AES  atomová emisní spektrometrie

Ala  alanin

ATP  adenosintrifosfát

Cys  cystein

DNA  deoxyribonukleová kyselina

EDTA  ethylendiaminotetraoctová kyselina

EPR  elektronová paramagnetická rezonance

ESR  elektronová spinová rezonance

FTIR  infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací

GC  plynová chromatografie

GC-MS  plynová chromatografie-hmotnostní spektrometrie

HPLC  vysokoúčinná kapalinová chromatografie

HPLC-GC  vysokoúčinná kapalinová chromatografie-plynová chromatografie

HPLC-MS  vysokoúčinná kapalinová chromatografie-hmotnostní spektrometrie

TLC  chromatografie na tenké vrstvě

UV  ultrafialové záření

LC  kapalinová chromatografie

MALDI (MALDI-TOF, MALDI-TOF-MS)

  Matrix Assisted Laser Desorption Ionization Time Of Flight Mass Spectrometry

MS  hmotnostní spektrometrie

NMR  nukleární magnetická rezonance

PCB  polychlorované bifenyly

PVC  polyvinylchlorid

RNA  ribonukleová kyselina

RTG  rentgenografie

TLC  chromatografie na tenké vrstvě

UV  ultrafialové záření